Výkup zlatých mincí cena až 1500 Kč za gram. Výkup zlatých i poškozených šperků cena až 900 Kč za gram.:Otevřeno - platba ihned

Výkup zlatých mincí cena až 1500 Kč za gram. Výkup zlatých i poškozených šperků cena až 900 Kč za gram.

Výkup zlatých mincí cena až 1500 Kč za gram.

Výkup zlatých i poškozených šperků cena až 900 Kč za gram.

Provozovna: Lišov kontakt: 728 666 664.

Vykupujeme:


Zlaté šperky,prstýnky,náušnice,řetízky apod....i poškozené. Výkupní cena se u poškozených šperků vyplácí v plné výši


Zlomkové zlato

Zlaté mince

zubní zlato

Zlaté slitky



Zlato proplácíme ihned v hotovosti.



.

Při výkupu zlata Vám garantujeme:


Nejvyšší výkupní cenu


Diskrétnost a profesionalitu





.

Mobil: 728 666 664



Nejvyšší výkupní ceny zlata.

CENA + RYCHLOST + DISKRÉTNOST

Výkup zlata v podobě šperků, zubů, mincí nebo technického materiálu. Na podobě či množství nezáleží.

U nás nemusíte čekat, než proběhnou zdlouhavé procesy a technické analýzy. Vámi přinesený materiál zvážíme a určíme přesnou ryzost a výslednou částku vyplácíme IHNED v hotovosti.


Co vykupujeme:

Šperky: (ryzosti 333/1000, tj. 8kt., 375/1000, tj. 9kt., 585/1000 tj. 14kt., 750/1000, tj. 18kt.). Šperky jsou vykupovány jako zlomkový materiál. Lze je přinést jakkoliv poškozené a v jakémkoliv množství.

Zlaté mince: Mohou mít ryzost 900/1000, tj. 22kt., 986/1000 (dukátové zlato) a jiné.

Zubní zlato: vykupujeme jako zlomkový materiál. Je možné je přinést i se zbytky zubů, které u nás zdarma mechanicky odstraníme. Vykupujeme také dentální slitinu Aurix 650/1000.

Zlaté tabatěrky, tužky, zlaté obaly na rtěnky, hodinky: vykupujeme jako zlomkový materiál, proto je potřeba v rámci zjišťování ryzosti předměty navrtat, napilovat, rozstřihnout nebo jinak porušit.

Zlaté hodinky: vykupujeme jako zlomkový materiál, lze přinést celé nebo jen plášť. V případě celých hodinek je strojek mechanicky odstraněn a následně se ověří ryzost.

Zlaté investiční slitky Argor Heraeus nebo Münze Österriech: ryzost 999/1000 (24 karátů). Slitek je potřeba před ověřením ryzosti vystřihnout z obalu, při vyšší hmotnost případně navrtat.

Stříbrné šperky: Vykupujeme jako zlomkový materiál. Ověření ryzosti lze provést dle puncovních značek.

Ryzosti stříbrných šperků – 900/1000, 925/1000. U starších šperků mohou být ryzosti i 800/1000.

Stříbrné předměty vykupujeme v jakémkoliv množství a podobě. Např. jako stříbrné tabatěrky, obaly na rtěnky, pudřenky, hodinky, příbory atd.

Tyto předměty mívají obvykle ryzost 800/1000.

Stříbrné mince: vykupujeme jako zlomkový materiál.

Stříbrná pájka, dráty: vykupujeme jako zlomkový materiál.



Zlato v ryzím stavu je velice měkké, a proto se k výrobě šperků nehodí. Pro jejich výrobu se musí používat slitiny. Slitina je směs dvou nebo více kovů, která vznikne jejich roztavením a slitím dohromady.

Pro výrobu slitin zlata se používá samozřejmě ryzí zlato a dále příměsi jako například stříbro, měď, nikl, zinek, paládium. Obsah drahého kovu ve slitině se vyjadřuje ryzostí a barva slitiny je dána obsahem ostatních kovů. Slitiny drahých kovů, z nichž se vyrábějí šperky, musí svou ryzostí, tj. obsahem ryzího kovu, vyhovovat předpisům ČR o puncování drahých kovů, především puncovnímu zákonu.

Na trhu jsou samozřejmě i šperky vyrobené a dovezené ze zahraničí. V tomto případě je důležité vědět, odkud takový šperk pochází. Česká republika uznává od vstupu do EU puncy z některých členských zemí, a to těch, které mají srovnatelný systém a kvalitu puncovnictví.Kromě toho existuje ještě Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, která byla vytvořena v roce 1972 ve Vídni (od toho označení „Vídeňská konvence“). V roce 1994 se k ní připojila i Česká republika, takže od konce roku 1994 na našem území platí i puncovní značky Konvence. Nicméně tyto značky se u nás podle Pileckého zatím prakticky nevyskytují. Všechny ostatní šperky ze zahraničí musí projít Puncovním úřadem a je na nich tedy český punc ryzosti.

Je možné že na minci není punc?

Za ryzost mincí ručí stát. Puncovní značky lze nalézt jen na medailích které emitují soukromé subjekty.
Jaký dostanu certifikát k českým mincím?

Ne vždy dostanete certifikát. K investičním mincím se například nedává vůbec.

Ke každé české minci ČNB zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovenou na polokartónu různé barvy s jemným rastrem. Mince jsou vyobrazeny zlatě nebo stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je dnes společná. U prvních ražeb se dodávaly zvlášť karty pro běžné provedení a zvlášť pro tzv. proof provedení.

Šperky vyráběné a prodávané v ČR musí být opatřeny státním puncem. Navíc každý prodejce je povinen ve své prodejně vyvěsit vyobrazení současných českých punců.

Šperky vyrobené v ČR mají navíc výrobní značku (obvykle jsou to dvě písmena), která je zaregistrována na Puncovním úřadu a lze podle ní zjistit výrobce šperku. Obdobně, šperky k nám dovezené a u nás kontrolované mají značku odpovědnostní (dovozovou), podle níž lze zjistit dovozce.


Puncovní značky

Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Příkladem je puncovní značka zvaná čejka, používaná do r. 1993 pro ryzost 585/1000, jejíž nákres uvidíte po kliknutí zde. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Ostatní platné historické značky jsou publikovány v brožuře ing. Bouši "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", poprvé vydané v r. 2008, doplněná reedice 2009. Ta je k dispozici na každém pracovišti PÚ.

Na našem území také platí značky Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (tzv. Vídeňské konvence), k níž ČR přistoupila 2. listopadu 1994, vizhttp://www.hallmarkingconvention.org/. Vyobrazení českých konvenčních značek najdete zde, ostatní členské státy Konvence mají svoje konvenční značky obdobné.

Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie, ke dni aktualizace tohoto textu (13. 11. 2009) jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie. Aktuální stav, podrobnější výklad a vyobrazení uznávaných punců naleznete po rozkliknutí tohoto nápisu:Uznávané zahraniční puncy.

V souvislosti se vznikem řady nových pracovišť Puncovního úřadu se ukázalo nezbytným provést rozlišení puncovních značek mezi jednotlivými pracovišti miniaturními písmeny: P-Praha, J-Jablonec nad Nisou, B-Brno, O-Ostrava, T-Turnov, R-Tábor, Z-Plzeň, L-Olomouc, H-Hradec Králové, K-Červený Kostelec. Tato písmena jsou situována v blízkosti čísla ryzosti a jsou orientována kolmo ke svislé ose značky, čímž jsou odlišeny značky vyrážené Puncovním úřadem Slovenské republiky, jehož jinak shodné značky obsahují miniaturní písmena orientovaná rovnoběžně se svislou osou puncovní značky. Toto rozlišení je zaváděno postupně, stávající značky jsou užívány do vyčerpání zásob. Zboží se považuje za řádně opuncované bez ohledu na pracoviště či úřad, který je označil, a nevyžaduje se další dodatečné přezkoušení či označení.



* 986/1000 - tzv. dukátové zlato používané k ražbě mincí
* 900/1000 - také zlato k ražbě mincí
* 750/1000 - známé jako zlato 18ct - osmnáctikarátové
* 585/1000 - známé jako zlato 14ct - čtrnáctikarátové

Existují i jiné ryzosti, např. 916/1000, 833/1000 a zlato paládiové 650/1000, používané v zubní technice k výrobě zubních můstků, korunek atd. V mnoha zemích (i v rámci EU) se pro výrobu levných šperků používají i ryzosti s méně než polovičním obsahem ryzího zlata. Jsou to např. ryzosti:

* 375/1000 - známé jako zlato 9ct - devítikarátové
* 333/1000 - známé jako zlato 8ct - osmikarátové (u nás se používalo za druhé světové války)
* 250/1000 - u nás se vyrábělo zboží z této slitiny od r. 1920 do roku 1945
* Dokonce se objevuje i staré rakouské zlato s ryzostí pouze okolo 200/1000 - tzv. Neugold.



Ryzost

(od "ryzí" = čistý, nesmíšený) je číselný údaj o poměrném hmotnostním obsahu drahého kovu v předmětu nebo ve slitině. V některých zemích je zákonem stanoveno, že na ozdobných předmětech a špercích z drahých kovů musí být ryzost vyznačena a potvrzena značkou státní zkušebny (puncem). V ČR tuto povinnost ukládá a vymezuje Puncovní zákon č 539/1992 Sb.[1]



Jednotky ryzosti

Ryzost se tradičně udává v karátech (kt): jeden karát přitom odpovídá 1/24 hmotnosti a ryzí kov má tedy 24 karátů. V ČR se nejčastěji používá 14 kt zlato, to znamená směs kovu v poměru 14/24; nově se označuje v tisícinách jako 585/1000. Na státní značce bývá ryzost vyznačena ryzostním číslem. Běžně používané ryzosti ve zlatnictví a šperkařství jsou v následujících tabulkách:
Zlato (Au)
Karáty 6 8 9 14 18 22 23,5 24
Tisíciny 250 333 375 585 750 900 986 999
Ryzostní číslo 5 4 3 2 1 0
Stříbro (Ag)
Tisíciny 750 800 835 900 925 959 999
Ryzostní číslo 6 5 4 3 2 1 0

RYZOST MINCÍ

U mincí z drahých kovů je ryzost jmenovitě předepsána. Zlaté mince mívají ryzost 900/1000 nebo 986/1000 (dukátové zlato). Stříbrné mince mívají ryzost 500/1000 (předválečná čs. pětikoruna), 835/1000 (Rakousko-uherská koruna a dvoukoruna), 900/1000 nebo 925/1000 (sterlingové stříbro). Moderní investiční mince se většinou vyrábí ve vysokých ryzostech. U stříbra bývá minimálně 900/1000, u zlata i ryzost 999,9/1000. U mincí je výrobcem mincovna, ale dále je garantem stát. U medailí je garantem povětšinou emitent. Rozdíl mezi mincí a medailí je, že mince je platební, medaile je pamětní.